About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 37. Kapitoly: Bosen tina, Chorvat tina, Slovin tina, Srb tina, Staroslov n tina, ernohor tina, Sklo ovani ve staroslov n tin, asovani ve staroslov n tin, Srbochorvat tina, Bulhar tina, Kajkav tina, Historicky vyvoj srb tiny, Cirkevni slovan tina, Makedon tina, Chorvatske jaro, Bohori ica, Zamu tina, Staro tokav tina, Kosovsko-resavsky dialekt, Timocko-lu nicky dialekt, Chorvatska abeceda, Deklarace o nazvu a postaveni chorvatskeho spisovneho jazyka, Slovinska Wikipedie, Jer, Franti ek Vaclav Mare, Vokalizace L, Ekav tina, iptar, Slavenosrbsky jazyk, Frisinske zlomky, Vychodohercegovinsky dialekt, Navrh k zamy leni, Zois v krou ek, Jekav tina, Prizrensko-jihomoravsky dialekt, Dakanje, Metel ica, Zakon sudnyj ljudem, Boj za srbsky jazyk i pravopis, Vychodni jihoslovanske jazyky, Zapadni jihoslovanske jazyky. Vy atek: Tento lanek z oblasti lingvistiky pot ebuje upravy. M ete Wikipedii pomoci tim, e ho vhodn .Jak by m ly lanky vypadat, popisuje stranka Vzhled a styl. Tak jako v jinych jazycich, ani ve staroslov n tin se v echna jmena nesklo uji stejn . Tudi se rozeznava n kolik druh sklo ovani: a) jmenne sklo ovani (pro podstatna jmena, neslo ena p idavna jmena, tem v echny zakladni islovky), b) sklo ovani osobnich zajmen, c) sklo ovani rodovych zajmen (te pro n ktere islovky), d) sklo ovani slo ene (pro slo ena p idavna jmena, slo ena participia a slo ena p idavna jmena).Staroslov n tina rozeznava stejn jako e tina sedm pad: 1. nominativ, 2. genitiv, 3. dativ, 4. akuzativ, 5. vokativ, 6. lokal, 7. instrumental. D sledn se pady rozli uji jen v jednotnem a mno nem isle, a to ne u v ech druh jmen; v dvojnem isle (dualu) spolu pady splyvaji do t i tvar: jeden spole ny pro nominativ, akuzativ a vokativ, druhy pro genitiv a lokal a t eti pro dativ a instrumental. islo se rozeznava troji: singular (jednotne islo), plural (mno ne islo) a dual (dvojne islo). Dualove tvary ozna ovaly p edm ty nebo jevy, ktere se vysky...
