About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 43. Kapitoly: Koloseum, Klenba, Olta, Parthsky monument v Efesu, Oblouk, Sloup, Kupole, Atrium, Pantheon, Cella, Trajan v sloup, Caracallovy lazn, Circus Maximus, Architektura starov keho ima, Domus Aurea, Abakus, Lazn Cluny, Edikula, Atlant, Akvadukt Lutetia, Cloaca maxima, Hlavice, Insula, Architrav, Arabeska, Arkada, Peristyl, Pilastr, Cestiova pyramida, Pili, Vlys, Amfiteatr, Forum, Kladi, Opus caementum, Odeon, Atika, Cardo, Kanelura, Mauzoleum Mazor, Vychodni lazn, Fronton, Chrli, imske divadlo v Orange, Stylobat, Vit zny oblouk v Orange, Krepidoma, Supraporta, Suprafenestra, Feston, Kazeta, Toichobat, Euthynteria, Triclinium, Cippus. Vy atek: Koloseum nebo imske koloseum, p vodn Flaviovsky amfiteatr (latinsky: Amphitheatrum Flavium, italsky: Anfiteatro Flavio nebo Colosseo), je elipsovity amfiteatr v centru m sta ima v Italii. Jde o nejv t i amfiteatr, ktery byl kdy v imske i i postaven. Je to jedno z velkych d l imske architektury. Nachazi se vychodn od Fora Romana. Jeho stavba za ala mezi lety 70 a 72 n. l. za imskeho cisa e Vespasiana a byla dokon ena v roce 80 n. l. za Tita. Za vlady Domitiana (81-96) byly provedeny n ktere dal i upravy. Jmeno Amphitheatrum Flavium je odvozeno od Vespasianova a Titova rodoveho jmena Flavius (tzv. gentilicia). P vodn bylo schopno pojmout 50 000 sedicich divak a bylo u ivano ke gladiatorskym zapas m a ve ejnym podivanym. Vedle gladiatorskych her se zde po adaly i naumachie (stylizovane namo ni bitvy), zapasy s divou zv i, popravy, rekonstrukce znamych bitev a dramata zalo ena na klasicke mytologii. V ranem st edov ku p estala budova slou it k zabav . Pozd ji byla vyu ivana k obyvani, sn movani, jako pevnost, kamenolom a k es anska svatyn . A koliv periodicky se opakujici zem t eseni a zlod ji kamen z n j u inili z iceninu, dnes se stavba stala skute nym symbolem cisa skeho ima. Je jednou z nejpopularn j ich turistickych atrakcii a stale ma uzke vazby k imskokatolicke cirk...
