About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 39. Kapitoly: Jezera ve Francii, Keltske mo e, Potoky ve Francii, Pr livy ve Francii, Severni mo e, Zalivy ve Francii, eky ve Francii, Tyrhenske mo e, Ryn, Laman sky pr liv, enevske jezero, Maza, Rhona, Garonna, elda, Bievre, Seina, Calaiska u ina, Sambre, Biskajsky zaliv, Durance, Waddenzee, Loira, Yser, Dordogne, Mosela, Bourget, Firth of Forth, Mosambicky pr liv, Skagerrak, Marna, Doubs, Limfjord, Saona, Ligurske mo e, Koralove mo e, Isere, Chiers, Oise, Leie, Semois, Vilaine, Alzette, Grange Bateliere, Charente, Nejv t i jezera ve Francii, Romanche, Sara, Lvi zaliv, Svatoji sky pr liv, Bonifacky pr liv, Vezere, Segre, Tarn, Aisne, Allier, Somma, Adour, Mayenne, Ardeche, Bristolsky zaliv, Vienne, Aube, Arve, Seznam vodnich tok v Bretani, Gave de Pau, Gravelle, Danske u iny, Dora Riparia, Ourcq, Maine, Moray Firth, Brent Spar, Verdon, Gers, Meurthe, Gard, Essonne, Korsicky pr liv, Firth of Tay, Savoureuse. Vy atek: Tyrhenske mo e (italsky, francouzsky ) je ast St edozemniho mo e le ici zapadn od italske pevniny mezi ostrovy Sardinie, Korsika a Sicilie. Severn od n ho se nachazi Ligurske mo e, na jihu otev ene St edozemni mo e a na vychod spojuje Tyrhenske mo e s Jonskym mo em Messinska u ina. Nazev mo e vznikl z eckeho pojmenovani etruskych namo nik: Tyrrhenoi. Mo e se nachazi na slo item systemu zemskych tektonickych desek a je geologicky mlade. Sou asnou podobu ostrov a pob e i ovlivnil vulkanismus. asti p ikop a podmo skych hor jsou tvo ene oceanskou k rou. N ktere zdroje uvadi maximalni hloubku a 3840 metr . Pob e i Tyrhenskeho mo e je od dob starov ku osidleno vysp lymi civilizacemi, vedly p es n j obchodni cesty a bylo d ji t m mnohych namo nich bitev. Namo niky plavicimi se d ive p es oblast mo e byli Etruskove, ekove, imane, Vandalove, Normane, Janovane, pan le a Francouzi. im ma diky Tyrhenskemu mo i spojeni se zbytkem St edozemniho mo e, take namo ni cesty z Marseille a z Janova na vychod a k Suezskemu pr...
