About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 28. Kapitoly: Fjordy v Norsku, Jezera v Norsku, Ledovce v Norsku, Pr livy v Norsku, Severni mo e, Vodopady v Norsku, eky v Norsku, Norske mo e, Laman sky pr liv, Seznam vodopad v Norsku, Nejv t i jezera v Norsku, Glomma, Calaiska u ina, Barentsovo mo e, Malstrom, Waddenzee, Kattegat, Gjende, Mjosa, Firth of Forth, Numedalslagen, Skagerrak, Limfjord, Lysefjord, Bygdin, Altaelva, Tana, Dalalven, Hornindalsvatnet, Paatsjoki, Angermanalven, Tyin, Klaralven, Gudbrandsdalslagen, Mardalfossen, Voringsfossen, Danske u iny, Geirangerfjord, Moray Firth, Brent Spar, Namsen, Jostedalsbreen, Vefsna, Orkla, Otra, Vinnufossen, Naeroyfjord, Rossvatnet, Hardangerjokulen, Trondheimsfjord, Randsfjorden, Firth of Tay, Tvindefossen, Sira, Tarnvatnet. Vy atek: Norske mo e (norsky ) je okrajove mo e Atlantskeho oceanu, ktere byva n kdy azeno k Severnimu ledovemu oceanu. Tvo i d le ite spojeni mezi otev enym severnim Atlantikem a Severnim ledovym oceanem. Mo e le i mezi Norskem, Islandem, souostrovim picberky a ostrovem Jan Mayen a ma rozlohu 1,383 milionu km. Na rozdil od Severniho mo e, navazujiciho na jihu, a Barentsova mo e na severovychod neni elfovym mo em, ale dosahuje hloubky a 4000 metr . Jeho dno je velice lenite a bohate na lo iska ropy a zemniho plynu, pob e ni vody slou i jako trdli t mnoha druh m ryb. Severoatlantsky proud je p i inou vyrovnanych teplot vody po cely rok, ktere jsou zhruba o 10 C vy i ne odpovida stupni zem pisne i ky. Spolu se sousednim Gronskym mo em je Norske mo e mistem vzniku severoatlantskeho podmo skeho proudu (anglicky ); tepla voda Severoatlantskeho proudu s vysokou salinitou se zde ochlazuje a klesa do hlubin oceanu. Norske mo e je rozhodujicim mistem pro vznik a udr eni termohalinniho vym niku sv toveho oceanu. Relief dna mo e je tvo en dv ma vyraznymi podmo skymi panvemi - Norskou panvi a Lofotskou panvi. Od Gronskeho mo e je Norske mo e na dn odd leno Mohnovym h betem. P ed zhruba osmi tisici lety do lo ..
