About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 27. Kapitoly: Cynewulf, Druhy nikajsky koncil, 767, 750, 748, 800, 796, 717, 711, 793, 778, 746, 762, 701, 705, 791, 771, 768, 757, 758, 752, 786, 760, 747, 751, 795, 777, 770, 772, 794, 741, 775, Basilejsky kodex, 765, 779, 715, 776, 755, 780, 764, 798, 769, 761, 789, 756, 782, 713, 787, 763, 766, 732, 707, 797, 788, 759, 708, 792, 783, 790, 784, 799, 773, 774, 722, 781, 785, 739, 714, 726, 712, 742, 718, 749, 728, 720, 709, 737, 710, 704, 735, 702, 703, 716, 706, 753, 734, 744, 754, 727, 731, 736, 721, 733, 738, 740, 719, 723, 724, 725, 729, 730, 743, 745. Vy atek: Cynewulf (druha polovina 8. stoleti) je po Caedmonovi druhy znamy staroanglicky (anglosasky) basnik. O Cynewulfov ivot nevime prakticky tem nic, p esto e byl prvnim anglickym basnikem, ktery sva dila signoval, a to runami v zav ru ty epickych skladeb, jejich autorstvi je mu proto p ipisovano. V epilogu k jedne z nich (jde o skladbu Helena) dokonce pi e, e dlouho il jako zamo ny lechtic v anglosaske kralovske dru in (nejspi e v Mercii), a se v ji pom rn vysokem v ku diky milosti bo i odvratil od sv tskych marnosti, vstoupil do kla tera a v noval se rozjimani a nabo nemu zp vu. Sva dila nepodepisoval ze sv tske marnosti, ale proto, aby se zbo ni tena i mohli modlit za spasu jeho du e. N kdy byva ztoto ovan s Cynewulfem, biskupem z Lindisfarne, ktery il v letech 737 a 780. Cynewulf se pova uje za autora ty epickych d l s nam ty z Noveho Zakona a ze ivota svatych, ve kterych je za ifrovano jeho jmeno. Jde o skladby Kristus (v tomto p ipad jen o prost edni ast trojdilneho cyklu), Juliana, Helena a Osudy apo tol . Za autory dal ich skladeb, p ipisovanych d ive Cynewulfovi, jsou dnes pova ovani neznami anglosa ti basnici z 8. a 9. stoleti (v teto souvislosti se hovo i o tzv. Cynewulfov kole nebo Cynewulfov diln ). Pat i sem tato dila: Sen o k i i (The Dream of the Rood), base z 8. stoleti (156 ver ) dochovana v celku ve Vercelliske knize a aste n v r..
