About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 24. Kapitoly: Potoky v Usteckem kraji, Labe, Plou nice, Oh e, Bilina, Robe sky potok, Svidnice, K inice, Modla, Kamenice, Srpina, Mra ny potok, Lu ni ka, Ch ibska Kamenice, Spreva, Bl anka, Bily potok, Pokraticky potok, Liboc, Sebnice, Loupnice, Chomutovka, Jilovsky potok, Mandava, Rosovka, epel, Lesensky potok, Doubicky potok, Hasina, Mile ovsky potok, dirnicky potok, Flajsky potok, Ole ni ka, Ha ka, B lsky potok, Kameni ka, K imovsky potok, Rytina, Klinsky potok, P elo ka ramnickeho a ernickeho potoka, Sucha Kamenice, Ch ibsky potok, Byst ice, Podle insky potok, Polava. Vy atek: Labe (n mecky ) je jednou z nejv t ich ek a vodnich cest Evropy. Prameni v Krkono ich na severu ech, proteka N meckem a usti estuarem do Severniho mo e. Je to skoro jedina eska eka, jeji esky nazev neni enskeho rodu (v n m in v ak je enskeho rodu). Je 1154 km dlouha (v echach 358,3 km). Povodi ma rozlohu 144 055 km (v esku 49 933 km ). Na svem soutoku s Vltavou ma ni i pr tok a je od sveho pramene krat i, ale p esto se nepova uje za jeji p itok. Celkova delka toku erneho potoka, Teple Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do mo e ini 1329 km. Jmeno dali ece snad Keltove, kte i jeji povodi (v etn eskeho uzemi) obyvali ve starov ku. P vodni keltske slovo (snad 'elb') znamenalo prost (velka) eka" a objevuje se v nazvech mnoha ek ve vedsku (alv v Ume alv, Lule alv, Pite alv atd.). Podle n kterych pramen ma jmeno p vod v indo-evropskem zakladu, znamenajicim bily, sv tly, isty. V antickych pramenech se eka zmi uje jako Albis ve vyznamu bily, sv tly, isty. eske jmeno je pravd podobn odvozeno z germanskeho Alba pomoci p esmy ky. Labe je ozna ovano za jedinou eskou eku, jeji nazev neni v enskem rod . Diky Kelt m je dnes take Vltava pova ovana za p itok Labe, a ne obracen, a koli je Vltava od pramen k soutoku z eteln del i a u soutoku ma te vy i pr tok. Kilometra Labe vznikla v 19. stoleti, kdy Vltava byla stani ena po pr...
