About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 25. Kapitoly: Administrativni d leni Mongolska, Hory a kopce v Mongolsku, Jezera v Mongolsku, M sta v Mongolsku, Poho i v Mongolsku, Udoli v Mongolsku, eky v Mongolsku, Seznam sopek Kam atky a severni Asie, Altaj, Nejv t i jezera v Mongolsku, Gobi, Ulanbatar, Ajmag, Seznam m st v Mongolsku, Sajany, Chujtnij orgil, Selenga, Chovsgol nur, Uvs nur, Cherlen gol, Ulangom, Onon gol, Kotlina Velkych jezer, Orchon gol, Severo insky horsky system, Char Us nur, Chalchyn gol, Char nur, Chovd gol, ikoj, Chjargas nur, Ureg nur, Zavchan gol, Bujr nur, Iderin gol, A it nur, Ulag ny Char nur, Tesin gol, Erdenet, Dod Cagan nur, Bogd ul, Tul gol, Bulgan gol, Egin gol, Delger moron, Bon Cagan nur, Dorgon nur, Uldz gol, Menza, Velka jezera, Telmen nur, Chentej, ulut gol, Munku Sardyk, Orog nur, Chorgon nur, Choton nur, Tere-chol, Chanuj gol, ojbalsan, Eroo gol, Kyzyl Chem, Urin gol, Changaj, Zamyn-Ud, Bajdrag gol, ojr, Darchan, Cecerleg, Chovdska jezera, Olgij, Uliastaj, Bajanchongor, Sajn and, Dalanzadgad, Suchbatar, Zunmod. Vy atek: Toto je seznam sopek Kam atky a severni Asie. Altaj (rusky,, Altajskie gory, kaza sky,, Altaj taulary, mongolsky,, Altajn nuruu, ujgursky, transliterovano Altay tagh tizmisi, insky, pinyin ' rtai Sh nmai, esky p epis A-er-tchaj an-maj) je tem 2 000 km dlouhy 600 km iroky horsky system v centralni Asii na rozhrani Ruska, Kazachstanu, iny a Mongolska a s nejvy im vrcholem - B lucha (4 506 m) - je nejvy im poho im Sibi e. Spole n s poho im Sajany a an an tvo i tzv. severni v tev st edoasijskeho horskeho systemu, je vychazi z horskeho uzlu v oblasti Pamiru. Diky sve rozlehlosti se Altaj leni na t i asti: Jmeno Altaj pochazi z mongolskeho Altan (zlate hory) - to poukazuje na p itomnost zlata ve zdej ich horninach. Poho i AltajGeologicka struktura Altaje je velice slo ita, co je i z d vodu jeho obrovske rozlohy. Z t chto...
