About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 33. Kapitoly: GNU General Public License, GNOME, GNU Free Documentation License, Bash, Make, GNU Core Utilities, GRUB, Anim8or, GCC, GTK+, Icinga, Affero General Public License, GNU Lesser General Public License, GPL linking exception, GIMP, Richard Stallman, Nagios, Free Software Foundation, GNU Screen, Emacs, GNU gettext, GNU C Library, Projekt GNU, Inkscape, GNU Octave, Revision Control System, GNU Privacy Guard, GnuCash, Geany, GNU bison, GNU Hurd, Gnash, FSF/UNESCO Free Software Directory, GNU toolchain, Free Software Foundation Europe, GNU Multi-Precision Arithmetic Library, Tux Paint, IceDove, GNU Manifest, Ncurses, Federico Heinz, GNU Assembler, Gnuzilla. Vy atek: GNU General Public License, GNU GPL ( esky v eobecna ve ejna licence GNU") je licence pro svobodny software, p vodn napsana Richardem Stallmanem pro projekt GNU. GPL je nejpopularn j im a dob e znamym p ikladem siln copyleftove licence, ktera vy aduje, aby byla odvozena dila dostupna pod toute licenci. V ramci teto filosofie je e eno, e poskytuje u ivatel m po ita oveho programu prava svobodneho softwaru a pou iva copyleft k zaji t ni, aby byly tyto svobody ochran ny, i kdy je dilo zm n no nebo k n emu p idano. Toto je rozdil oproti permisivnim licencim svobodneho softwaru, jejim typickym p ipadem jsou BSD licence. GNU Lesser General Public License (LGPL) je upravena, permisivn j i verze GPL, p vodn zamy lena pro n ktere knihovny. Existuje take GNU Free Documentation License, ktera byla p vodn ur ena pro dokumentaci k softwaru GNU, ktera ale byla pozd ji pou ita i jinde, nap iklad v projektu Wikipedia. Affero General Public License (GNU AGPL) je podobna licence se zam enim na si ovy serverovy software. GNU AGPL je podobna jako GNU General Public License, navic v ak pokryva take u iti softwaru p es si, a po aduje, aby byl si ovemu u ivateli zp istupn n zdrojovy kod dilo licencovaneho pod AGPL, nap iklad webove aplikace. Free Software Foundation doporu uje, ...