About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 55. Kapitoly: Mir, Mezinarodni vesmirna stanice, Program Explorer, Space Shuttle, Almaz, Sojuz, Mercury, Program Ven ra, Program Gemini, Program Apollo, Program Constellation, Mars Science Laboratory, Program Discovery, Program Vostok, en- ou, Voschod, Mars Exploration Rover, Interkosmos, Skylab, Program Voyager, Program Sputnik, Program Luna, Program New Frontiers, Program Pegasus, Program Viking, Program Saljut, Program Pioneer, Program Ranger, Program Zond, Program Mariner, Program Surveyor, Program Fobos, Apollo applications, Program Lunar Orbiter, Landsat, Program Mars, Europa Jupiter System Mission, Program Vega, Program Helios, Projekt Longshot, Ariane, Sojuz 7K-L1, Dlouhy pochod, LK lander, Sojuz 7K-L3. Vy atek: Mir (rusky, ili sv t" nebo mir") byla sov tska (pozd ji ruska) vesmirna stanice, prvni dlouhodob obydlena v decka stanice ve vesmiru na ob ne draze kolem Zem . Byla vybudovana propojenim modul Mir, Kvant-1 (typova ada 37), Kvant-2, Kristall, Spektr, Priroda a DM, ktere byly na ob nou drahu odd len vypou t ny v letech 1986-1996. Mir byl zalo en na ad vesmirnych stanic Saljut d ive vypou t nych Sov tskym svazem. Stanice byla obsluhovana pilotovanymi lod mi Sojuz a nakladnimi Progressy. P edpokladalo se, e bude take obsluhovan raketoplanem Buran, ale tento projekt byl opu t n. Spojene staty, ktere planovaly vystavbu vlastni vesmirne stanice Freedom jako protistranu Miru, se po skon eni studene valky b hem programu Shuttle-Mir spojily se svymi raketoplany s Mirem. Na stanici dodavaly zasoby a do asn zv t ovaly obytne a pracovni prostory, im vzniklo v te dob nejv t i um le kosmicke t leso s celkovou hmotnosti 250 tun. Mir ve vesmiru p edstavoval velkou kosmickou laborato . Celkovy po et experiment a pozorovani vykonanych na jeho palub dosahl isla 31 200, z toho 23 600 kosmonauti provedli v ramci sov tskeho, resp. ruskeho federalniho kosmickeho programu a 7 700 na komer nim zaklad . Mir byl velky asi j...
