About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 61. Kapitoly: Biometrie, Sebevra da, Toxikologie, Zran ni, Eutanazie, Seppuku, REACH, Seriova vra da, Znasiln ni, Popalenina, Kriminalisticka biologie, Rotenon, Kombucha, Tolerance, Pohlavni zneu ivani, Bitva o Saipan, ok, Ob eni, Otrava, Avulze, Zlomenina, Pitva, Polyfenol, Vnit ni krvaceni, Pneumotorax, Daktyloskopie, Poran ni oka, Ames v test, Syndrom nahleho umrti kojenc, Farma mrtvol, Otrava cykasy, Hematom, Strangulace, Omrzliny, Rana, Endokrinni disruptory, Registr toxickych u ink chemickych latek, Tonuti, Antidota, Podlitina, Smrtelna davka, Dopis na rozlou enou, Sebeupaleni, Ergotismus, Toxicita, Podvrtnuti kotniku, Poleptani, Za krcovadlo, Papilarni linie, P etr eni Achillovy lachy, Alphonse Bertillon, Ustav soudniho leka stvi v Pa i i, Cucflek, Posmrtna ztuhlost, Nahla smrt, T ke kovy, Hepatotoxicita, Epistaxe, Jizva, Sutura, Toxin, Vlhke hojeni, St elna rana, Teratogen, Ruska ruleta, Perforace, Prole enina, Uraz, Naplast, Pismoznalectvi, Karcinogen, Ko ni t py, Zardou eni, Forenzni antropologie, U tknuti, Radiobiologie, Biotransformace, D auhar, Trauma, Xenobiotikum, Vykloubeni, U krceni, Kejakova motolice, Toxifikace, Smrtelna koncentrace, Mykotoxikoza, Fototoxicka latka, Monteggiova zlomenina, Uhlenhutova metoda, Br avka. Vy atek: ' P istrojovy aparat u ivany k provedeni eutanazie.Eutanazie (z ec. - eu, dobra, - thanatos, smrt; doslova "dobra smrt"), je obvykle definovana jako usmrceni na adost (te asistovana sebevra da). Usmrceni na adost, tedy se svolenim po kozeneho, stejn jako asistovana sebevra da, je z hlediska eskeho trestniho prava nedovolene a je posuzovano jako vra da. Otazka p ipustnosti i nep ipustnosti eutanazie neni v trestn pravni nauce ni im novym (v pravni v d se tento problem diskutuje nejmen od po atku 18. stoleti) a v dy vyvolavala a vyvolava celou adu souvisejicich pochybnosti. Zpravidla se objevovala ve v ech nov j ich osnovach trestnich zakon, aby pak byla op t zapomenut...