About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 46. Kapitoly: Osobnosti Velkomoravske i e, Staroslov n tina, Velkomoravske lokality, Sklo ovani ve staroslov n tin, Veligrad, Pamatnik Velke Moravy, asovani ve staroslov n tin, Cyril a Metod j, Hradi t sv. Hypolita, Poh ebi t ve Znojm -Hradi ti, Mikul ice-Valy, Stare Zamky, Hradisko svateho Klimenta, Devin, Kostel I, Kostel v Modre, Nitranske kni ectvi, Pohansko, Mojmirovci, Christin v val, Rotunda svateho Michala, Wiching, Kostel svate Markety Antiochijske, Svatopluk II., Jer, Franti ek Vaclav Mare, Gorazd, Svaty Cyril, Archeoskanzen Modra, Frisinske zlomky, Predslav, Zlechovsky val, Sventozizna, Svaty Metod j, Staroslov nske pisemnictvi, Olgus, Industriae tuae, Fuldske letopisy, Zakon sudnyj ljudem, Gombik. Vy atek: Tento lanek z oblasti lingvistiky pot ebuje upravy. M ete Wikipedii pomoci tim, e ho vhodn .Jak by m ly lanky vypadat, popisuje stranka Vzhled a styl. Tak jako v jinych jazycich, ani ve staroslov n tin se v echna jmena nesklo uji stejn . Tudi se rozeznava n kolik druh sklo ovani: a) jmenne sklo ovani (pro podstatna jmena, neslo ena p idavna jmena, tem v echny zakladni islovky), b) sklo ovani osobnich zajmen, c) sklo ovani rodovych zajmen (te pro n ktere islovky), d) sklo ovani slo ene (pro slo ena p idavna jmena, slo ena participia a slo ena p idavna jmena).Staroslov n tina rozeznava stejn jako e tina sedm pad: 1. nominativ, 2. genitiv, 3. dativ, 4. akuzativ, 5. vokativ, 6. lokal, 7. instrumental. D sledn se pady rozli uji jen v jednotnem a mno nem isle, a to ne u v ech druh jmen; v dvojnem isle (dualu) spolu pady splyvaji do t i tvar: jeden spole ny pro nominativ, akuzativ a vokativ, druhy pro genitiv a lokal a t eti pro dativ a instrumental. islo se rozeznava troji: singular (jednotne islo), plural (mno ne islo) a dual (dvojne islo). Dualove tvary ozna ovaly p edm ty nebo jevy, ktere se vyskytovaly v paru a po dvou. Dvojne islo se pou ivalo ve staroslov n tin hojn ji ne v kteremkoli poz...
