Zdroj: Wikipedia. Stranky: 25. Kapitoly: Byrokracie, Totalitarismus, Federace, Feudalismus, Seznam stat podle statniho z izeni, Personalni unie, U ednicka vlada, Monarchie, Teokracie, Prezidentska republika, Mandatni uzemi, Vojenska junta, Konfederace, Kolonie, Seznam forem vlady, Diktatura, Triumvirat, Despocie, Oligarchie, Protektorat, Palacove hospoda stvi, Opri nina, Autokracie, Poloprezidentska republika, Dynasticka unie, D amahirije, Autoritarismus, Unitarni stat, Meritokracie, Parlamentni republika, Realna unie, Plutokracie, Korporatokracie, Ochlokracie, Polyarchie, Stavovsky stat, M stsky stat, Technokracie, Policejni stat, Gerontokracie, Chramove hospoda stvi, Kleptokracie, Tyranie, Sekularni stat, Forma statu, Timokracie, Plerusni feudalismus, Monokracie. Vy atek: Jako byrokracie je ozna ovana systematicka administrativni innost, pro ni je charakteristicke hierarchicke uspo adani, specializace funkci, objektivni p edpoklady pro vykon spravy a innost podle pevnych pravidel. M e tak byt take ozna ovana obecna kategorie lidi, kte i tuto innost vykonavaji, a to ve ve ejne sprav i v jinych organizacich. Pojem byrokracie je pou ivan i v hodnotov zabarvenem vyznamu, kdy ozna uje takovy system administrace, ktery se vyzna uje usilim po ziskani funkci a moci, nedostatkem iniciativy a pru nosti, nezajmem o lidske pot eby nebo ve ejne min ni, tendenci p esouvat rozhodovani na vy i organy, hromad ni prost edk za u elem zachovani a zvy ovani moci apod. (nap .). Pojem poprve pou il v roce 1745 Vincent de Gournay, vznikl jako slo enina slov francouzskeho bureau (u ad, psaci st l, resp. platno pokryvajici u ednik v st l) a eckeho kratein (vladnout). Teoriim byrokracie se v nuji spole enske v dy, p edev im sociologie, spravni v da a ve ejna politika. Tema byrokracie do sociologie a spole enskych v d obecn p inesl Max Weber. Weber u iva pojmu byrokracie v hodnotov neutralnim slova smyslu. Vymezuje byrokracii jako nezbytnou sou ast moderni spole nosti. Weber...