About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 49. Kapitoly: Bellerofontes, Rinaldo, Antigona, Praha zalo ena Libu i a P emyslem, Demofoon, Aetius, Semiramis znovu poznana, Nittetis, Romulus a Ersilie, Hadrian v Syrii, Zmatek na Parnasu, Antigonos, Triumf Klelie, Demetrios, Shovivavost Titova, Hypermestra, Aida, Olympiada, Rigoletto, La traviata, Othello, Tosca, Trubadur, Montezuma, Nabucco, Medon, kral epirsky, Armida, Falstaff, Sila osudu, Don Giovanni, Macbeth, Farnakes, Turandot, Figarova svatba, Lazebnik sevillsky, Ernani, Tamerlan, Edgar, La finta giardiniera, Napoj lasky, Cosi fan tutte, Kallirhoe, Madam Butterfly, Bohema, Atys, Don Pasquale, Komedianti, Idomeneus, Lucie z Lammermooru, Sedlak kavalir, D v e ze Zapadu, Artaxerxes, Norma, Mirandolina, Manon Lescaut, Alcesta, Francesca da Rimini, Italka v Al iru, Orfeus a Euridika, Titus, Kirke, Slu ka pani, Cesta do Reme e, Xerxes, Cyrano z Bergeracu, Korunovace Poppaey. Vy atek: Bellerofontes (v italskem originale Il Bellerofonte) je italska opera seria ve t ech d jstvi eskeho skladatele Josefa Myslive ka z 18. stoleti. Libreto zalo ene na ecke legend o Bellerofontovi napsal Giuseppe Bonecchi. Dilo bylo v novano neapolskemu krali Ferdinandovi IV. a poprve bylo provedeno v neapolskem divadle Teatro San Carlo dne 20. ledna 1767, na narozeniny Ferdinandova otce, panelskeho krale Karla III. Bu Zmatek na Parnasu, nebo Semiramis znovu poznana upoutaly pozornost neapolskeho impresaria Giovanniho Tedeschiho. V roce 1766 u Myslive ka objednal novou operu pro Neapol, ktera byla jednim z vedoucich opernich st edisek Italie i Evropy. Teatro San Carlo, ve kterem m la byt uvedena, bylo jen nedavno opraveno po ni ivem po aru roku 1765. Pov st, podle ni m la zakazku pro Myslive ka ziskat zp va ka Caterina Gabrielli, ani samotny jeji pom r s Myslive kem nejsou dolo eny. P edm t opery, vybrany vedenim divadla Teatro San Carlo, je v kontextu Myslive kova operniho dila nezvykly. Pro italskou operu seria v 60. letech 18. stoleti byly typick...
