About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 27. Kapitoly: Zemsky okres Cham, Zemsky okres Eichstatt, Zemsky okres Freyung-Grafenau, Zemsky okres Hof, Zemsky okres Landshut, Zemsky okres Regen, Zemsky okres Rottal-Inn, Zemsky okres Tirschenreuth, Zemsky okres Wunsiedel im Fichtelgebirge, Selb, Marktredwitz, Altmannstein, Furth im Wald, Nationalpark Bayerischer Wald, Wildenau, Hohenberg an der Eger, Bayerisch Eisenstein, Rehau, Zemsky okres Altotting, Zemsky okres Pfaffenhofen a. d. Ilm, Erkersreuth, Schwarzenbach an der Saale, Marktleuthen, Waldershof, Langenau, Zemsky okres Berchtesgadener Land, Roklan, Thierstein, Schonwald, Kirchenlamitz, Zwiesel, Regnitzlosau, Bad Alexandersbad, Zemsky okres Straubing-Bogen, Schirnding, Bodenmais, Zemsky okres Pasov, Zemsky okres Kelheim, Nagel, Thiersheim, Zemsky okres Deggendorf, Roslau, Pforring, Zemsky okres Dingolfing-Landau, Waldsassen, Waldkirchen, Rohrnbach, Koncentra ni tabor Helmbrechts, elezni ni tra Zwiesel - Grafenau, Grainet, Mauth, Bobrach, Frauenau, Bad Kotzting, Pfarrkirchen, Adlkofen, Zemsky okres Weilheim-Schongau, Arnbruck, Achslach, Tettenwang, P irodni park Horni Bavorsky les, Hexenagger, Sollern. Vy atek: Selb je n mecke m sto ve spolkove zemi Bavorsko, v okrese Wunsiedel im Fichtelgebirge, ktere le i na n mecko- eskych hranicich, v blizkosti m sta A . Ve sv t je zname svou vyrobou porcelanu. V minulem stoleti pochazela polovina produkce n meckeho porcelanu prav ze Selbu, kde sidlily podniky Hutschenreuther, Rosenthal nebo Heinrich. Slogan m sta zni: Selb neni sv tove velkom sto, je ale sv tov proslule. Selb byl kolonizovan ji ve 12. stoleti osadniky, kte i p i li z bavorskeho prostoru. Jednalo se o lechticky rod, ktery se nazyval de Selewenove." Jejich existence je dokazatelna od roku 1135. V roce 1281 byly obce Selb a dne ni eska A zastaveny cisa em Rudolfem Habsburskym fojtu Jind ichovy z Plavna. Roku 1357 byl Selb p epsan jako i ske leno na rod Forster . Ti v roce 1412 obec prodali purkrabimu z Norimberka...