About the Book
Zdroj: Wikipedia. Stranky: 31. Kapitoly: M eni, Urychlova e astic, Tvrdost d eva, Velky hadronovy urychlova, M eni krevniho tlaku, M eni asu, Pyrometr, Pedometr, Endress+Hauser, Termografie, Urychlova astic, Kolaps vlnove funkce, Definice m eni, Cyklotron, Nejistoty m eni, Minimalni alveolarni koncentrace, Synchrotron, Patnik, Svinovaci metr, Kilometrovnik, Ota kom r, Wheatstone v m stek, Prototyp, Milnik, CODATA, Palubni p istroje motorovych vozidel, Zkou ka tvrdosti podle Rockwella, Zkou ka tvrdosti podle Brinella, Licovani, Crookes v mlynek, Telemetrie, Tachometr, Zkou ka tvrdosti podle Vickerse, Tvrdost kov, International Linear Collider, Kalibrace, M idlo, Rysovaci deska, Opacita, Fenolovy koeficient, Iontova trubice, Spektroskop, Cejch, Koncove m rky, Tevatron, Linearni urychlova, Poldi kladivko, Bevatron, Integralni laserova anemometrie, Nefelometrie. Vy atek: Tvrdost d eva je jedna z mechanickych vlastnosti, ktera p islu ny druh d eva p edur uje ke konkretnimu vyu iti. M kke d evo se snaze opracovava, ziskava se z v t iny na ich jehli nan a n kterych listnatych strom (lipa, topol nebo vrba), zatimco trvanliv j i tvrde d evo pochazi p edev im z listna . Tvrdost odpovida sile ( i tlaku), jaky je t eba vyvinout k pr niku ciziho t lesa do d eva. Pro zji t ni konkretnich hodnot se pou iva n kolik system m eni, jejich vysledky n kdy nelze p imo porovnavat a je nutne je p epo itat (v p ipad nestandardnich m icich postup nemuseji byt vysledky srovnatelne v bec). Brinell v test tvrdosti Ocelova kuli ka o pr m ru 10 mm je silou vtla ena do vzorku d eva. Pro m kka d eva se pou iva sila 100 N, pro st edn tvrda 500 N a pro tvrda 1000 N. Nasledn se zm i pr m r vznikle jamky a vypo te vysledek za pou iti vzorce: kde F odpovida sile, H pr m ru kuli ky (10 mm) a h pr m ru otlaku, ktery kuli ka zanechala na vzorku d eva. Pou iva ocelovou kuli ku o pr m ru 0,444 palce (11,28 mm), ktera je vtla ovana do d eva do 1/2 sve vy ky ( im vznikne otlak o p...
